Dictionnaire liégeois (Haust)/bwèrgnå
Apparence
(p. 159).
bwèrgnå, -åde, ou bwèrgneû, -eûse, lorgneur, -euse. | bwèrgnèdje, m., 1. lorgnement ; — 2. côp d’ ~, coup qui, dans un combat, éborgne un coq momentanément. | bwèrgnî, v. intr., bornoyer, lorgner, épier : ~ å trô, épier par un trou ; li ci qui bwèrgnèye n’èst nin co mwért ; ~ après ’ne saqwè, lorgner qch ; ~ après lès steûles, bayer aux corneilles ; èle bwèrgnèye tote djoû al fignèsse après s’ galant, èlle èst todi a ~ hår èt hote. Voy. bwègne.